Weblog pro webmastery a webdesignéry

Jednoduchý důkaz existence SEO

SEO neexistuje, SEO je podvod, stačí udělat dobrý web, stačí kvalitní obsah… Také tomu věříte? Pak prosím čtěte dál. Během 40 sekund vám bez filosofování a planých řečí nastíním konkrétní problém, který bez SEO nevyřešíte.

Představte si, že nabízíte několik věcí, které se odlišují jen jednou vlastností. Stejná trička v různé velikosti, stejné kávovary lišící se jen barvou, stejné foťáky s různými objektivy, stejné zájezdy lišící se termínem odjezdu. Sdružíte je všechny na jedné stránce, nebo vytvoříte zvlášť stránku pro každou variantu?

Tato klasická otázka nemá univerzální řešení. Někdy rozhodnou jednoznačné obchodní důvody, ale často na odpovědi z obchodního pohledu nezáleží. S nalezitelností ve vyhledavačích je to složitější, protože tu ovlivní zvolené řešení vždy a sakramentsky významně. Jinými slovy, dokud nezapřáhnete SEO, a tím nemyslím nějaký magický trik, ale skutečnou, někdy až téměř “fyzicky” obtížnou práci, správnou odpověď nenajdete.

Pokřikovat, že stačí udělat dobrý web, je snadné. Vědět, co to je dobrý web, už je těžší. Ovšem skutečně dobrý web vytvořit je vůbec nejtěžší a bez SEO se vám to často nepodaří.

Psáno v reakci na poněkud lehkovážně zlehčující článek Miloslava “Plaváčka” Lešetického Kašlete na SEO, nemá to cenu!, který vyšel minulý týden ve Zdrojáku.

Marek Prokop , 19. 07. 2010 18:00, Trvalý odkaz, Komentáře [14]

Šok! Amazon prodává knížky, do kterých už někdo čmáral.

Pokud mne sledujete na Facebooku, už víte, že jsem si nedávno pořídil Kindle a že teď všechny otravuji tím, jak jsem z něj nadšený. Jenže vás, milí čtenáři Sovy v síti, jsem Kindlem ještě neotravoval, tak si to taky užijte.

Kindle je čtečka elektronických knih od Amazonu. Možná jste četli o jeho skvělé vlastnosti blablabla nebo ještě úžasnější funkci blablabla. Tím vás ale nechci zdržovat. Mám pro vás totiž něco zajímavějšího, něco, co jsem sám objevil až dnes. Nazval bych to…

Čtení knih 2.0

Musím ale začít funkcí, která je sice ještě 1.0, ale přesto hrála v mém rozhodování, zda do Kindlu jít, podstatnou roli. Říkám jí výstřižky, Kindle jí nazývá highlights. Vyberete v knížce kus textu, kliknete a citát se uloží do zvláštního souboru, se kterým pak můžete dále pracovat v počítači.

Protože na Kindlu hlavně studuji odbornou literaturu, vystřihávám o sto šest a občas si na kindlí klávesnici k výstřižku i něco poznamenám. Tak to alespoň fungovalo až do včerejška, kdy jsem dočetl poslední knížku koupenou ještě od O’Raillyho, ne přímo od Amazonu.

Dnes jsem začal číst první opravdu amazonskou, plnokrevně kindlovní knihu a najednou koukám, že už mám vystřiháno. Vizte obrázek:

Je to moc malé? Tady je ještě detail:

Ano, vidíte správně. V textu je označena pasáž, kterou si uložilo 12 dalších čtenářů. Dokonce si mohu z menu otevřít seznam všech cizích výstřižků seřazený podle počtu vystřihovačů, skákat z něj do knížky a zpět nebo si ho přenést do PC.

Jak to ten Amazon dělá?

Vtip je v tom, že se všechny výstřižky ukládají nejen do Kindlu, ale i na servery Amazonu. Primárně proto, aby šly synchronizovat s jinými zařízeními — mohu si totiž knížku rozečtenou na Knindlu otevřít třeba v androidím telefonu a tam pokračovat přesně od stránky, na které jsem skončil, s výstřižky, poznámkami a záložkami, které jsem si dosud udělal.

A jak je vidět, někoho chytrého v Amazonu napadlo využít dat na serveru k elegantnímu crowdsourcingu. Paráda!

(Pozorní čtenáři si jistě všimli, že odkazy na Amazon obsahují můj affiliate kód. Když na ně kliknete, způsobíte mi bezpracné zisky s nejméně osmi nulami za desetinnou čárkou. Rozhodně tedy na nic neklikejte!)

Mimochodem, pokud o nějaké čtečce elektronických knih uvažujete, přečtěte si dva hezké články Martina Hassmana:

Marek Prokop , 13. 07. 2010 16:40, Trvalý odkaz, Komentáře [17]

Jak souvisí SEO se světovou finanční krizí

Nejsem ekonom, ale z různých popularizačních článků jsem pochopil, že světové finanční krize vznikají nějak takto: Lidé a firmy si půjčují peníze a něco si za ně kupují. Potíž je v tom, že to něco má nižší reálnou hodnotu než půjčené peníze a půjčky tedy nejsou dostatečně kryté. Navíc se do sebe různě cyklí a vznikají tak zcela virtuální peníze.

Pak se to na jednom místě provalí a celý systém se začne lavinovitě hroutit.

A teď jak to vypadá v SEO: Majitelé webů si vzájemně půjčují nikoli peníze, nýbrž hodnocení vyhledavačů v podobě zpětných odkazů. Toto hodnocení ale není podloženo reálnou hodnotou obsahu, takže míra inflace ranků stoupá. Také využití dočasných chyb vyhledavačů je jenom půjčkou, která se bude muset vrátit, až se algoritmus změní.

Pak se to na jednom místě provalí a celý systém se začne lavinovitě hroutit.

Jsou firmy, kterých se ekonomická krize moc nedotkne. Nikomu nic nepůjčují, sami si taky nepůjčují a vytvářejí reálné hodnoty. Ani krize SEO nemusí postihnout všechny. Stačí usilovat o reálné hodnocení místo toho vypůjčeného, virtuálního.

Marek Prokop , 11. 05. 2010 12:25, Trvalý odkaz, Komentáře [10]

Jak vytvořit přívětivou vstupní stránku pro Facebook

Když jsem před pár týdny zakládal svůj firemní profil na Facebooku, vytvořil jsem pro něj speciální vstupní stránku (AKA landing page). A protože se setkala s překvapivě pozitivním ohlasem a lidé se mne od té doby ptají, jak jsem ji udělal, sepsal jsem vám podrobný návod.

Nejprve do svého veřejného profilu (neboli Facebook Page) přidejte aplikaci Static FBML:

  1. Běžným facebookovým vyhledáváním hledejte static fbml, nebo rovnou klikněte na tento odkaz na stránku aplikace Static FBML.
  2. Na stránce aplikace klikněte na Ad to my Page v levém sloupci pod logem.
  3. Pokud administrujete více veřejných profilů, vyberte ten, ve kterém chcete vstupní stránku vytvořit.

Nyní si ve svém počítači připravte vstupní stránku v čistém (X)HTML stylovanou buď pomocí in-line CSS (atribut style) u každé značky, nebo externím stylopisem připojeným značkou link. FBML neumí všechny značky HTML, takže se snažte o co nejjednušší kód. Ve stylopisu se omezte spíše na základní typografii (velikost písma, rozestupy odstavců, nadpisy apod.).

Až stránku dokončíte, nahrajte všechny potřebné obrázky a externí stylopis na veřejně dostupný server (nejlépe svůj), vraťte se na Facebook a přidejte svému veřejnému profilu novou záložku:

  1. Otevřete si svůj veřejný profil a klikněte na Edit Page v levém sloupci hned pod logem (profilovým obrázkem). Otevře se úvodní administrační stránka.
  2. Na administrační stránce najděte rámeček nadepsaný FBMLFBML a klikněte na Edit pod titulkem. Otevře se formulář pro vložení obsahu.
  3. Do pole Box Title vložte titulek nové záložky, např. “Staňte se fanoušky”.
  4. Do textarey FBML vložte nejprve prvek link odkazující na externí stylopis a hned pod něj HTML kód uvnitř značek body připravené stránky. Uložte tlačítkem Save Changes.
  5. Nyní v řadě záložek v záhlaví Zdi svého veřejného profilu klikněte na úplně poslední záložku vpravo (obsahuje znak +). Otevře se roletové menu.
  6. V roletovém menu klikněte na titulek, který jste zadali v kroku 3. Přidá se nová záložka obsahující vaši stránku. Pokud ji nechcete mít až na konci, můžete ji myší posunout více doleva.

Nakonec zbývá udělat z nové záložky vstupní stránku pro uživatele, kteří dosud nejsou fanoušky.

  1. Vyjděte opět z úvodní administrační stránky svého profilu (krok 1 výše).
  2. Najděte rámeček nadepsaný Wall Settings (nejspíš druhý odshora) a klikněte na Edit pod jeho titulkem. Otevře se formulář pro nastavení.
  3. Ve formuláři zvolte v roletce Default Landing Tab for Everyone Else svou novou záložku.

A to je vše. Nyní by se váš firemní profil již měl chovat tak, že fanoušci se automaticky dostanou na Zeď, kdežto všichni ostatní na připravenou vstupní stránku. Vyzkoušet si to můžete na profilu mé společnosti PROKOP software.

Marek Prokop , 26. 01. 2010 10:36, Trvalý odkaz, Komentáře [12]

Doplňování klíčových slov bez diakritiky

Inzerujete-li v PPC systémech AdWords nebo Sklik, asi víte, že byste měli ke klíčovým slovům a frázím ve frázové či přesné shodě doplňovat i verze bez diakritiky. A aby se vám to lépe dělalo, vyrobil jsem vám tento on-line nástroj.

Vytvořil jsem ho v JavaScriptu, který neumím, takže možná nebude fungovat správně. Budu proto vděčný za hlášení chyb v komentářích.

Marek Prokop , 14. 11. 2009 21:42, Trvalý odkaz, Komentáře [16]

Blbý novinář je nejlepší přítel marketéra

Ve zprávičkách na Lupě (výjimečně nebudu odkazovat a uvádět autora, nechci nikoho urazit) se dočtete, že se botnety starají o 40 procent podvodných kliknutí na reklamu a že 14 procent všech zaznamenaných kliknutí na webovou reklamu je výsledkem podvodu. Pokud už trochu znáte poněkud specifický jazyk autora zprávičky, snadno si text přeložíte do češtiny: 14 procent kliků na reklamu je podvodných a 40 procent z nich způsobují botnety.

O češtinu mi ale nejde, to zajímavé přichází teprve teď: Tvrdí to analytická společnost Click Forensics. Nepřipadá vám to divné. Vydejme se tedy proti proudu času, jak uvedená zprávička asi vznikla.

Jako zdroj uvádí SecurityWorld, konkrétně článek Pavla Housera 14 % všech kliknutí na internetovou reklamu je podvod. Ten má sice radikálněji zavádějící titulek, zato alespoň společnost Click Forensic nijak necharakterisuje. Za svůj zdroj udává americký Computerworld. V něm jsem článek nenašel, navštívil jsem tedy přímo web Click Forensic.

A vida, tady to máme – tisková zpráva Botnets Accounted for 42.6 Percent of All Click Fraud in Q3 2009.

Kromě původního zdroje ovšem zjistíte mnohem závažnější skutečnost. Click Forensic není vůbec žádná analytická společnost, nýbrž firma, která prodává software na údajnou ochranu proti údajně podvodnému klikání. A svůj byznys podporuje tiskovými zprávami, ve kterých plká takové hovadiny, jako že analyzovala traffic v 300 reklamních systémech. Pokud to náhodou nevíte, skoro všechen traffic v PPC reklamě dělají dva, maximálně tři systémy.

Podobnou novinářskou zmanipulovanost, tentokrát plně domácí provenience, objevil včera Martin Hassman. Dramaticky prý roste množství digitálních dat a českým firmám kvůli tomu hrozí datový (sic!) kolaps. A ještě jeden kolaps. A další. Zdroj? Ano, správně, tisková zpráva firmy, která zvláštní shodou okolností umí onomu kolapsu zabránit.

(Upozornění na podjatost: Autora tohoto článku částečně živí PPC reklama a nepřeje si proto šíření fám o tzv. klikacích podvodech.)

Aktualizace 3. 11. 09, 17:50: Inkriminovaná zprávička na Lupě již byla upravena a z Click Forensic už nedělá analytickou společnost.

Marek Prokop , 3. 11. 2009 16:29, Trvalý odkaz, Komentáře [16]

Jak zvýšit použitelnost stránek o 124 %

V říjnu 1997 vydal Jakob Nielsen zajímavou studii o použitelnosti webového obsahu, jejíž závěry přinášejí i po tolika letech cennou inspiraci.

Testovalo se pět verzí webu. Všechny obsahovaly stejné informace a navigaci, lišily se jen formulacemi a členěním textu. Následující odkazy vedou na jednotlivé verze.

  1. Klasický reklamní text. Východiskem byl dlouhý, nárokům čtení na webu nepřizpůsobený text obsahující četné reklamní fráze. Pro potřeby porovnání byla jeho použitelnost stanovena jako nulová.
  2. Stručný text. Výchozí text byl zkrácen přibližně na polovinu. Tím došlo ke zlepšení použitelnosti o 58 %.
  3. Rozčleněný text. Výchozí text byl rozčleněn pomocí podnadpisů a odrážek. Použitelnost se tím zlepšila o 47 %.
  4. Objektivní tón. Subjektivně hodnotící reklamní kecy byly nahrazeny neutrálními formulacemi. Použitelnost se tím zlepšila o 27 %.
  5. Kombinovaná verze. Na výchozí text se aplikovaly všechny tři úpravy -- zkrácení, rozčlenění i neutrálně nereklamní formulace. To přineslo celkové zlepšení použitelnosti o 124 %.

Jak se použitelnost obsahu měřila

U každé verze webu se měřilo těchto pět ukazatelů:

  1. Jak dlouho uživatelům trvalo nalézt odpovědi na konkrétní otázky týkající se textu.
  2. Podíl chybných odpovědí na otázky dle bodu 1.
  3. Kombinovaný test zapamatování si informací z textu.
  4. Jak dlouho uživatelům trvalo nakreslit mapu webu.
  5. Subjektivní spokojenost uživatelů s webem.

<reklama>Na školení psaní pro web, kde o použitelnosti obsahu hovořím podrobněji, jsou ještě 4 volná místa. Školení se koná příští čtvrtek v Praze. Více informací o školení.</reklama>

Marek Prokop , 7. 10. 2009 08:54, Trvalý odkaz, Komentáře [14]

Neujíždí vám vlak? Tak to je špatné.

Některá odvětví mají obrovskou výhodu: ujíždí jim vlak. Od nástupu internetu ztrácejí půdu pod nohama, procházejí útlumem, krizí, prohlubující se krizí. Všichni je známe — noviny a papírové magazíny, hudební vydavatelství, televize, filmová distribuce. V čem je jejich výhoda?

Trh tato odvětví vede za ručičku jak malé děti. Pomalu a názorně jim ukazuje, co se děje a jak reagovat. Vlak se rozjíždí zvolna a než nabere rychlost, je dost času nastoupit. Jistě, většina začne nastupovat pozdě a spadne při tom pod kola. Někteří nezačnou nastupovat vůbec. Jiní to ale stihnou a získají tím víc, čím budou rychlejší. Ještě jiní včas odhadnou, kam vlak jede, a vypraví svůj vlastní. Ti získají nejvíc.

Komu vlak neujíždí, je na tom mnohem hůř. Čeká daleko od nádraží a libuje si: kdepak mně vlak neujíždí. Až se probere, už tam nebude ani to nádraží, natož vlak.

Už dlouho jsem přesvědčen, že tohle je případ vydavatelů neperiodických publikací, tedy knih. Všimněte si, jak je eroze autorských práv v důsledku stahování hudby a filmů nechává klidné. Pche, hudba, pche, filmy. MY máme knihy. Nám nic nehrozí.

Zapomínají ovšem na jednu podstatnou věc. Hrozba je ve skutečnosti nevyužitá příležitost.

Inspirováno článkem Jiřího Hlavenky Knihy.google.cz – v roce 2030.

Marek Prokop , 5. 10. 2009 12:02, Trvalý odkaz, Komentáře [8]

Starší články