Přeskoč navigaci

Zde hledá Jyxo.

Jyxo

Lze navrhovat stránky pro všechna rozlišení?

15. 05. 2004

V tvorbě webu je třeba opustit pevnou šířku, prohlašuje Martin Kopta v úvodu článku Čtvrtina návštěvníků webu má nízké rozlišení (Lupa, 14.5.04). Bohužel již neříká, čím pevnou šířku nahradit. V závěru článku se spokojuje s obecným konstatováním, že tvorba webů s proměnlivou šířkou od osmi set do šestnácti set obrazových bodů je velkou designérskou výzvou.

Inu, výzva to možná je, ale nejsem si jist, zda pro (web)designéry. K zaplnění plochy 1600 x 1200 bodů je totiž především potřeba obsah. Některé weby ho mají, některé ne. Některé ho mají jen na některých stránkách. Padesátimetrovou výlohu snadno zaplníte panáky v konfekci, ale těžko ji smysluplně využijete při prodeji jediné knížky.

Bojím se, že snaha po elegantním využití plochy velkých monitorů povede jen k přeplácávání stránek rušivým balastem.

Marek Prokop, 15. 05. 2004 00:38, Pošli komentář

Souvislosti v Sově

Komentáře

1. Michal Illich: Dobrý design zvládne i 1600 px

15. 05. 2004 08:08

V tom bych neviděl problém. Textově bohatých webů je dost a zaplnit minimálně jednu stránku v 1600 x 1200 zvládne mnohý. Navíc se dá počítat s tím, že uživatel s 1600 x 1200 má zároveň mnohem větší písmo - tedy neplatí, že kolikrát je větší plocha, tolikrát víc obsahu musí web mít.

Dobře udělaný design s plovoucí šířkou všechny zmíněná rozlišení (800 až 1600) pokryje dobře. Jediné co by trápilo mně, je zobrazení v nižších rozlišení (šířka 160, 240, 320 jako v současných chytrých mobilech). Ale i tam si poradí proměnlivá šířka lépe než design s fixní šířkou 800.

2. Miroslav Navrátil: Fixní šířka je v mnoha případech lepší

15. 05. 2004 08:41

Tak nevím, no, ale fixní šířka je v mnoha případech lepší. Musí se třeba počítat s tím, že v hlavičce bude grafika roztažená řekněme na těch 770 px. A to s proměnlivým layoutem neuděláte.

3. Jan Lenčo: max-width: 1024px

15. 05. 2004 10:59

Jsem taky pro, opustit pevnou šířku a volit elastický design. Rozhodně bych však nevolil šířku víc jak 1024 px. Pak už se tvoří dlouhé řádky a text se špatně čte. Takže: max-width: 1024px

4. rADo: Problém nejsou široké obrazovky

15. 05. 2004 15:05

Já jsem ještě nenašel web, který by rozumně používal šířku větší než cca. 60 em, nebo 800 px. Cokoli širšího působí zmateně, špatně se v tom orientuje, dlouhé řádky se mimořádně špatně čtou. Je to nepoužitelné pro čtenáře. Od toho je tu max-width.

Problém nejsou široké obrazovky. Navíc, málokdo s 1600 x 1200 prohlíží fullscreen. Osobně mám 1280 x 1024 a browser na cca. 60 % obrazovky. Zbytek vyplňují jiné potřebné programy. Problém jsou malé obrazovky a fixní layouty některých webů, kde čtenář s 800 x 600 či s PDA nemá šanci.

5. TimJ: max-width: 1024px

15. 05. 2004 20:44

Max-width v pixelech je podle mého názoru blbost. Protože pixel je pixel bez ohledu na velikost písma. Takže zásadně v em. Jinak nemá smysl vůbec max-width použít. A souhlasím s Radkem, nejlepší řešení mi přijde těch cca 40-60 em na samotný text.

6. Martin Enderle: další možné řešení

16. 05. 2004 01:58

Zatím tady nepadlo další možné řešení - plovoucí grafika, která se natahuje dle velikosti okna, takže stránka vypadá ve větších rozlišeních pořád slušně a pole pro obsah s pevným rozměrem, případně rozměrem omezeným na maximální možnou šířku.

7. dgx: Problém vidím v CSS

16. 05. 2004 14:48

CSS implementované v browserech nemá dostatečné prostředky pro tvorbu vícesloupcových textových bloků. Tím nemyslím vícesloupcový layout, tvořený tabulkama nebo vlastností float, ale prosté zalomení textu, tak jak je běžné v novinách.

Pokud by bylo možné definovat maximální nebo minimální šířku sloupce, rozestup mezi sloupci, byl by problém částečně vyřešen. Prostě při roztažení stránky nad určitou velikost by se odstavcový text automaticky zalomil do dvou sloupců.

8. Martin Kopta: Rozšiřující se grafika

16. 05. 2004 17:52

Rozšiřující se grafika. Ano. Když se ještě dělal web přes pozadí tabulek, museli jste pozadí udělat na spad (spadem se v grafické reminologii označuje část obrazu, který bude u hrany stránky oříznut). Na tuhle techniku se s nástupem CSS dost zapomíná, a je to škoda.

Pokud pracujete s {overflow: hidden}, pak můžete mít část (i velkou část) obrázku schovanou ve spad, který se objeví při rozšíření kontejneru. Stejně se dá pracovat i s pozadím v kontejnerech, kde overflow použít nelze.

div {
overflow: hidden;
}
<div>
<img />
</div>

9. Vladimír Kubák: Šířka 1600 px?

17. 05. 2004 09:30

Já vím, lidé jsou různí, ale design na 1600 pixelů? Používám takový monitor a je to skvělá věc, protože můžu mít víc oken vedle sebe. Pokud mě k tomu nedonutí sám „webdesignér“ (a v takovém případě jsou uvozovky namístě), pak rozhodně prohlížeč neroztahuju na o moc víc než těch cca. 1024 pixelů.

10. Pete M.: školní práce a pevná šířka

17. 05. 2004 12:54

Jedna kamarádka teď dělala kurz tvorby internetových stránek (předmět na VŠ) a vyučující jí vrátil semestrální práci s tím, že používá pevnou šířku a že v osnovách a v předpisech už nemají tabulky a pevná šířka co dělat. Má prý použít pozicování blokových elementů (říkala boxů, ale asi tak).

Komentáře k tomu článku jsou uzavřeny.

Tato stránka je přístupná libovolným prohlížečem, nejlépe však vypadá v prohlížeči, který podporuje HTML 4.0 a CSS 2 (Internet Explorer od verze 5, Mozilla, Opera a další). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku sice vidíte bez pokročilejšího formátování, avšak veškerý obsah je plně přístupný i pro vás.