Poněkud nejednoznačný test klikněte zde
22. 03. 2004
Dušan Janovský realizoval zajímavý Výzkum klikněte zde (Yuhůův weblog o webu, 22.3.04), při kterém zjišťoval, zda lidé dávají přednost odkazům s informativním textem před odkazy s texty typu klikněte zde. Test je reakcí na několik rozporných článků, které se k tématu objevily na českých weblozích začátkem března.
Výsledky průzkumu vypadají jednoznačně - většina uživatelů upřednostnila odkazy zde
a kliknutím zde
před informativním textem. Problém je ale v metodě. Místo aby otestoval obě varianty zvlášť, prověřoval Dušan variantu třetí, kombinující oba texty odkazů do jediné věty. Navíc ani nevyzkoušel, jaký vliv má pořadí odkazů ve větě.
Další věc je, že samotným měřením míry prokliku obvykle nelze vhodnost otextování odkazu prověřit. Z hlediska použitelnosti webu není kvalita textu odkazu dána tím, jak často se na něj kliká. Správný test by měl měřit, jak snadno (rychle) odkaz najdou uživatelé, kteří ho použít chtějí a kolikrát na něj ostatní uživatelé kliknou omylem.
Souvislosti v Sově
- Informativní odkazy - dogma či rebel webdesignu? (3.3.04)
- Odkazy v textu pomáhají přesvědčit zákazníky (15.11.03)
- Vyvracejte obavy dřiv než vzniknou (10.10.03)
- Jak na vyšší účinnost odkazů (9.12.01)
- Základy správné navigace (14.5.01)
Souvislosti jinde
- Petr Weida: Výzkum: klikáme na zde (About weblog, 22.3.04)
- Tomáš Hodboď: Výsledky testování klikatelnosti je optimistické (Oříšek, 22.3.04)
- Petr Weida: Klikněte zde (About weblog, 1.3.04)
- Radek Hulán: Proč používat „klikněte zde“? (Občasný o'blog, 1.3.04)
- Dušan Janovský: Text odkazů (Jak psát web, 18.1.04)
Komentáře k tomu článku jsou uzavřeny.
Komentáře
1. TimJ:
22. 03. 2004 09:33
Osobně k této problematice zastávám názor, že je celkem fuk, jaký text odkazu se použije (mám teď na mysli pouze ty dvě zmiňované varianty, nějaké nesouvisející bláboly místo odkazu vynechávám), protože na všechno si lidé zvyknou. Tak jako jsou teď zvyklí na „klikněte zde“, apod., tak si zvyknou i na opravdu informativní text, který bude podtržený a zvýrazněný jako odkaz. Jenže to už zase souvisí s tím, jak správně označovat odkazy, ale to už je trochu mimo téma.
Proto jsem všemi deseti pro informativní texty odkazů, které se opravdu musí „tvářit“ jako odkazy.
2. radek o'blog: ta metodologie je (téměř) ok
22. 03. 2004 10:19
Marku, a díval jste se na tu stránku Yuhůa? Sice, správně, argumentujete, že test mohl být proveden mírně jinak, odděleně, vždy jen s jedním aktivním podtrženým linkem, nicméně, pokud se na titulku jakpsatweb.cz podívám já, tak link mi svítí, opticky, daleko více než . Nicméně, masy (co chodí na Yuhův web) rozhodně preferují to , přestože je mnohem méně opticky výrazné.
Já bych z toho usoudil, postupně, že :
Mimochodem, napadá mě, zkusím provést podobné měření na svém blogu, zjistím, kolik lidí klikne na nadpis článku pro jeho pokračování a kolik na „pokračování článku - klikněte zde“ ;)
3. Marek Prokop: RE: ta metodologie je (téměř) ok
22. 03. 2004 10:57
Radku, závidím vám vaši fantazii. Já nejsem z Dušanova testu schopen vyvodit nic, natožpak vaše závěry. Máte samozřejmě pravdu, že první, informativní verze Dušanova odkazu je opticky výraznější, ale netuším, jaký vliv na výsledky testu to mohlo mít. Snad by z toho šlo usoudit, že si uživatelé přečetli celou větu, než na odkaz klikli, ale je to jen spekulace.
Nějaký průkazný test by byl možná zajímavý, ale obávám se, že ten, který navrhujete, také moc neřekne, protože bude zřejmě ovlivněn zájmem o konkrétní články, umístěním a formátováním odkazu.
Další otázka také je, proč dělat zbytečné obecné testy. Skutečnou průkaznost má jen uživatelské testování konkrétních případů a zobecněné závěry, které výsledky mnoha testů shrnují, se nacházejí v literatuře o použitelnosti od renomovaných autorů.
4. Honza Hučín: Sloveso v odkazu
22. 03. 2004 12:29
Mám dojem (a napsal jsem to i Yuhůovi), že atraktivita odkazů může být dána tím, jestli je v nich sloveso, nebo ne. Sloveso je mnohem akčnější než podstatné jméno, takže ve srovnání s KLIKNĚTE ZDE vychází pouhé CELÝ WEB V ZIPU jen jako popis. Možná, kdyby to bylo obráceně, tedy STÁHNOUT CELÝ WEB a proti tomu KLIKNUTÍM ZDE, by se poměr prokliknutí změnil. To je samozřejmě jen hypotéza.
5. Marek Prokop: Moje hypotéza
22. 03. 2004 16:35
Když se zde objevují různé hypotézy, tak se také jedné, byť nerad, dopustím. Myslím, že kdyby Dušan postupně otestoval různé varianty onoho odkazu, avšak tak, že by stále bylo alespoň z okolního textu dostatečně jasné, kam odkaz vede, rozdíly v míře prokliku by se pohybovaly na hranici statistické chyby.
Jinými slovy, ti, kdo si chtějí onen zip stáhnout, by si ho stáhli, a ti ostatní by si ho nestáhli. Rozdíly by byly pouze v tom, jak rychle by odkaz objevili a pochopili, což čistě technickými metodami změřit nejde.
6. Tomáš Valder: můj postřeh
23. 03. 2004 08:40
Já se domnívám, že pravděpodobnost četnosti kliku na konec věty je prostě v tom, že je to na konci věty. Logicky každý dočte větu do konce a až pak se rozhodne, klikne-li či neklikne-li. Pokud by věta byla postavena obráceně, tedy ZDE je možné stáhnout CELÝ OBSAH V ZIPU, předpokládám změnu poměru v klikání ve prospěch fráze v závěru věty.
7. Jozef Izso: Vyvolanie reakcie
24. 03. 2004 14:01
Presne ako napísal Honza Hučín - odkaz by mal obsahovať sloveso, ktoré vyjadruje akciu spustenú odkazom.
Namiesto popisu Stiahnutie celého webu… by bolo lepšie voliť text vyvolávajúci v užívateľovi pocit, že ide naozaj o odkaz a niečo sa stane (hlavne niečo očakávané podľa významu textu). Čiže by som volil „akčnejší“ text ako Stiahnite si celý web alebo niečo podobné a určite nie nič nehovoriacu druhú variantu Celý tento web v zip-e.
8. TT:
24. 03. 2004 21:15
Přikláním se k názoru Marka Prokopá a Tomáše Valdera. Ano, myslím, že to je tak, že lidi dočtou větu a kliknou. Osobně si myslím, že to je celý jenom o lenosti toho, kdo tu akci provádí. Proč používat hodně energie a hledat něco na začátku věty, když jsem došel na konec a nejbližší místo logicky pro můj mozek je tady, přesně teď kde jsem a zrovna teď chci kliknout.