Přeskoč navigaci

Zde hledá Jyxo.

Jyxo

Kacířská použitelnost Marka Hursta

24. 02. 2004

Mark Hurst rozhodně nemůže být obviněn ze stereotypního, tradičními názory ovlivněného myšlení. Naopak, jeho nazírání na použitelnost by šlo nazvat kacířským či rebelským. Pokud už jste unaveni nielsenovskými klišé, zkuste Hurstovo The Page Paradigm (Good Experience, 19.2.04), které říká:

Na každé konkrétní stránce uživatel buď:

  • klikne na něco, co vypadá, jako že ho přiblíží ke splnění jeho cíle,
  • nebo klikne na tlačítko Zpět prohlížeče.

Od tohoto jednoduchého paradigmatu pak Hurst odvíjí své kacířské myšlenky, že uživateli je jedno, kde se na webu nachází, že konzistence není nutná, apod.

Marek Prokop, 24. 02. 2004 13:06, Pošli komentář

Komentáře

1. Jiří Bureš: Proč ne, že ano

24. 02. 2004 13:48

Když se vezme v úvahu, že stále víc lidí prochází webem skrze vyhledávače a otvírají více zdrojů tak, jak jsou jim nabídnuty ve výsledcích vyhledávání, tak není Hurst daleko od pravdy. Já mám zrovna období úklidu na webu conVERTER a procházím stovky webů s informacemi o fyzicích, abych své stránky doplnil a opravil. Cíl mám daný a nesejde mi na tom, jak jsou mnohé weby nepoužitelné.

To co říká by ale nemělo vyvracet nutnost standardizované použitelnosti (to jsou všechna ta pravidla o podtrhávání odkazů, barevnosti, návodnosti atd.). Ta totiž přispívá ke zvýšení uživatelského prožitku.

2. Petr Staníček:

24. 02. 2004 16:40

Téměř beze zbytku s tím souhlasím. Sebestředná víra provozovatelů webů v to, že se uživatelé na každé stránce ocitli až po průchodu jejich titulní stranou, že se na webu samozřejmě orientují, že spolehlivě chápou všechny záměry autora a že si každý čtenář každé stránky nejprve prošel ještě těch pět nejdůležitějších stránek, které přece každý na našem webu musí navštívit - to mě občas uvádí v úžas.

Houbeles! 90 % uživatelů na většinu stránek zabloudí náhodou (obvykle z vyhledávače). To, jestli z ní snadno poznají, „o co tady jde“, jestli budou mít potřebu se brouzdat webem dál a hlouběji, jestli náhodou budou mít chuť/potřebu otevřít si taky homepage, a jestli se na tenhle web ještě někdy vrátí, musí zajistit každá stránka sama a nikdo a nic jí v tom nepomůže.

Jenže to mi přijde tak samozřejmé, že mi připadá spíš srandovní z toho dělat nějakou takovouhle vědu…

3. Martin Kopta: To není nic proti ničemu

24. 02. 2004 18:15

Hurst má určitě pravdu. I velmi technicky zdatní lidé si myslí, že přístup ke své internetové bance otvírají v Seznamu. :-)

Na druhé straně - ono se to jmenuje Page Paradigm, a klidně by se to mohlo jmenovat One Page Paradigm. Pokud jde o shluky stránek, pak je naším cílem to první, ne to druhé. A pak tedy přicházejí na řadu otázky, co pomáhá lidem, aby klepali na odkazy, a ne na tlačítko zpět.

Mimochodem, pod mezititulkem Practicing the Page Paradigm se v závěru objevují tatáž doporučení, k jakým docházejí i ti konzervativní návrháři uživatelského prožitku. Totiž: zjistěte, co uživatel chce, nerozptylujte ho, nabídněte mu vhodnou volbu.

Všechny cesty nakonec vedou do Říčan.

4. Jiří Krákora: Typickým příkladem

25. 02. 2004 17:10

budiž moje nedávná rekonstrukce bytu. Sháněl jsem řemeslníky na internetu následnou formou: otevřel jsem stránku s webovou prezentací firmy, prohlédl si odkazy v navigaci, a když jsem mezi nimi nenašel odkaz na ceník, stránku jsem hned zavřel (ekvivalent tlačítka Back, když něco hledám, otevírám všechno v novém okně).

Majitel jedné firmy se mě dokonce zeptal, díky čemu jsem si vybral jeho firmu. Odpověděl jsem, že se mi líbila jeho prezentace na internetu a hlavně to, že tam byl ceník. Nevěřili byste, kolik firem ignoruje fakt, že potenciálního zákazníka v první řadě zajímá cena práce za metr čtvereční, nebo hodinu, aby mohl porovnávat. Na druhém místě jeho zájmu může být kontakt na firmu a potom možná reference. Alespoň tak to vidím já. Reference i s fotogalerií jsou mi k ničemu, když nevím, kolik to bude stát.

5. V. Saur:

25. 02. 2004 19:49

Důležitý bude podle mne i způsob aplikace stránkového paradigmatu, zvláště pak identifikace uživatelského cíle a zapracování této informace do webu - pokud se vezme v úvahu jen majoritní chování, méně typický návštěvník může mít pocit zhoršené použitelnosti a při méně citlivém provedení i pocit, že je nucen do určitého chování.

Při vzetí v úvahu více možných uživatelských cílů, více možností chování bych se požadavku na konzistenci vůbec nebránil, naopak - ostatně v článku odkazovaná případová studie (Shure) to podle mého názoru spíše potvrzuje - po úpravách mi přijde použitelnější i dle klasických hledisek, navigace na homepage i podstránkách takřka totožná, nákup vždy butonem… Žádnou inteligentní nekonzistenci v tom nenacházím :-).

Čistě soukromě se ztotožňuji s tím, že každá podstránka má tvořit svébytný dokument, ale už ne s tím, že mi je (jakožto - možná netypickému - uživateli) jedno, kde se zrovna nacházím. Málokdy si z určitého webu prohlédnu jen jeden dokument, vždy se snažím si ho zasadit do kontextu (zvláště přijdu-li na něj z vyhledávače) a prohlédnu si (kolikrát i náhodně vybrané) další stránky webu. Fakt, že nevím, kde jsem byl, kde se nacházím teď a jak se dostanu na původní stránku mi většinou vadí - tlačítko zpět mi nějak k srdci nepřirostlo.

Komentáře k tomu článku jsou uzavřeny.

Tato stránka je přístupná libovolným prohlížečem, nejlépe však vypadá v prohlížeči, který podporuje HTML 4.0 a CSS 2 (Internet Explorer od verze 5, Mozilla, Opera a další). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku sice vidíte bez pokročilejšího formátování, avšak veškerý obsah je plně přístupný i pro vás.