Přeskoč navigaci

Zde hledá Jyxo.

Jyxo

Weblog pro webmastery a webdesignéry

08. 04. 2003

Prohlížeč jako nástroj pro testování stránek

Mozilla nabízí užitečné nástroje pro testování a ladění stránek. Podobné možnosti má i Internet Explorer.

Adam Hauner mne upozornil (děkuji!) na článek Using Mozilla in testing and debugging web sites. Henrik Gemal v něm popisuje, jak Mozillou ladit klientské Javascripty, zjišťovat informace o stránce (včetně HTTP hlaviček a cookies), přehledně zobrazovat zdrojový kód dokumentu a jeho objektový model (DOM).

Všechno je to jistě užitečné, a pokud používáte Mozillu, doporučuji k prostudování. Na druhou stranu ale nesdílím autorovo přesvědčení, že Internet Explorer má tyto funkce horší. Nemá. Snad s výjimkou ladění skriptů (nevím, neznám) umí pomocí bookmarkletů totéž a ještě mnohem víc. Výběr optimálního nástroje je tedy jen na vás.

Marek Prokop, 08. 04. 2003 13:57, Trvalý odkaz, Pošli komentář

Alternativní přístupnost

Alternativní verze webových stránek mohou zlepšit jejich přístupnost a použitelnost, ovšem jen za určitých podmínek.

Vzpomínáte si na mou půtku s Danem Dočekalem o alternativních textových verzích webu (Má mít web textovou verzi? Ne! Sova v síti, 9.3.03)? Pravděpodobně nás při ní sledoval Jacob Nielsen a svůj názor na věc zformuloval v článku Alternative Interfaces for Accessibility (Alertbox, 7.4.03). A jak ten názor zní? Inu, podle Nielsena lze perfektní použitelnosti dosáhnout opravdu jen alternativními verzemi. Nazývá je 1-D (jednorozměrné, sekvenční), neboť uživatelé hlasových výstupů a velmi malých displejů potřebují jeden sloupec lineárně řazených informací. Naproti tomu je normální webová stránka dvojrozměrná (2-D) a uživatel vnímá informace v celé ploše.

Zdálo by se tedy, že Nielsen dává za pravdu Danovi, kdyby ovšem neuzavřel svůj článek slovy:

Přístup, který zde hájím, je samozřejmě příliš utopický. Pochybuji, že by nyní byly společnosti ochotny utrácet peníze za to, aby hendikepovaným uživatelům vytvářely dostatečně kvalitní alternativní design, obzvlášť když něco takového vyžaduje zcela novou sadu doporučení použitelnosti.

Jinými slovy, ano alternativním verzím, ale jen tehdy, když jste ochotni a schopni je udržovat plnohodnotmé a aktuální:

Nezávisle na cílové skupině uživatelů, všechny verze musí nabízet stejnou funkčnost a zpřístupňovat stejný obsah.

Marek Prokop, 08. 04. 2003 12:10, Trvalý odkaz, Pošli komentář

Anketa (rozcvička)

David Bureš zprovoznil na Websky aplikaci na ankety nejen pro bloggery, kterou můžete snadno použít i na statických stránkách bez podpory skriptování na straně serveru. Aplikace je zatím v beta-verzi, leč to hlavní dělá jak má, takže si zde už můžete zahlasovat. Hlasováním ukojíte mou zvědavost a možná mi i pomůžete Sovu trochu vylepšit. Navíc se sami za týden výsledky dozvíte (pokud David nezprovozní zobrazování výsledků dřive). Děkuji.

Aktualizováno 21:31: David s aplikací pokročil, takže si již můžete zobrazit výsledky. Mělo by to být ale možné, pouze pokud jste už hlasovali, aby vaše odpověď nebyla výsledky ovlivněna.

Marek Prokop, 08. 04. 2003 2:30, Trvalý odkaz, Pošli komentář

Kde se bere smysl pro použitelnost

Použitelnost se nedosahuje jen občasnými testy. Manažer projektu si musí sám zašpinit ruce, aby poznal, zda web opravdu funguje.

Už i Jerry McGovern se pustil do použitelnosti (usability) – svůj nedělní newsletter New Thinking nazval Usability is good management. Použitelnost ale není jeho hlavní obor a tak na to jde trochu jinak. Píše o použitelnosti, jako o stavu mysli, jako o něčem, na co dobrý manažer myslí, kudy chodí. Mimo jiné uvadí tento příklad:

Progresivní supermarkety nechají manažery načas vybalovat balíky, rovnat zboží do regálů a odpovídat na otázky zákazníků. Sedět v kanceláři a plánovat je jedna věc. Ověřit si, jak to ve skutečnosti chodí, je věc druhá.

Posloužím vlastní zkušeností. Brzy uplyne 20 let od mého nástupu do zaměstnání, kde jsem měl zpočátku za úkol vkládat kvanta dat do počítače. Tisíce mzdových formulářů, tisíce dodacích listů, tisíce dopravních výkazů, od sedmi do půl čvrté. Za čas jsem povýšil a data jsem pořizoval jen část dne, kdežto zbytek jsem organizoval práci ostatních operátorů. Pak jsem znovu povýšil. Začal jsem psát programy, kterými se ty hromady dat do počítače vkládaly. Stále jsem ale zaskakoval za kolegyně operátorky, ošetřující doma své nemocné děti.

Tak plynuly čtyři roky, během kterých jsem se naučil, co znamená použitelnost. Nejprve jsem mohl jen nadávat. Na špatné formuláře, na špatné programy, na špatnou organizaci práce. A že jsem měl proč nadávat. Každou vadu použitelnosti jsem poznal na tom, jak mě po práci bolí ruce. V další fázi už jsem s tím mohl něco dělat. Zaměstnat hlavu, aby ruce bolely méně.

Ačkoli jsem od té doby při školení a poradenství osobně poznal stovky uživatelů počítačů a jejich práci, dodnes jsem přesvědčen, že můj zvlášť vyvinutý smysl pro použitelnost, ať již počítačových programů, webových stránek, nebo třeba krumpáče, pochází ze zkušenosti oněch prvních čtyř let. Právě tehdy jsem se naučil, že chci-li poznat, zda něco funguje, nestačí se na to podívat. Dokonce ani nestačí si to vyzkoušet. Je třeba to vyzkoušet tisíckrát, pak si nasadit přísnější časový limit a jet znovu tisíckrát. Pokud vás ani potom nenapadne, jak to ještě vylepšit, je to použitelné.

Marek Prokop, 08. 04. 2003 0:15, Trvalý odkaz, Pošli komentář

Další příspěvky weblogu

Tato stránka je přístupná libovolným prohlížečem, nejlépe však vypadá v prohlížeči, který podporuje HTML 4.0 a CSS 2 (Internet Explorer od verze 5, Mozilla, Opera a další). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku sice vidíte bez pokročilejšího formátování, avšak veškerý obsah je plně přístupný i pro vás.