Weblog pro webmastery a webdesignéry

Má mít web textovou verzi? Ne!

Mýty mají dlouhý život a když už se zdá, že se některý podařilo vymýtit, z ničeho nic vystrčí růžky tam, kde byste ho nejméně čekali. Jedním takovým mýtem je názor, že maximální přístupnost webového obsahu lze dosáhnout jen (nebo nejlépe) tzv. textovou verzí stránek. A právě pod vlivem tohoto mýtu se Medvídek Pů ptá: Má váš oblíbený web TEXTOVOU podobu?, a dále v článku píše:

Čistě textová podoba, prostá grafiky, formátování a všech zbytečných věcí (pochopitelně textová reklama) by měla patřit k povinné výbavě všech webů nabízejících jakékoliv informace (texty). … Existovat by měla z jednoho prostého důvodu – možnost přístupu k obsahu daného webu pomocí alternativních přístupových zařízení. Od těch „běžných“ jako jsou mobilní telefony či PDA, až po ty méně běžné – zejména čtecí zařízení pro postižené.

Proč je tento názor mylný (resp. dnes už překonaný), a troufám si říci, že dokonce škodlivý?

1. Webové stránky by měly být především perfektně přístupné samy o sobě. WCAG 1.0 sice alternativní, za účelem přístupnosti vytvořené dokumenty připouští, avšak až jako poslední možnost, nelze-li dobré přístupnosti obsahu dosáhnout jinak.

2. Je-li tzv. textová verze opravdu čistě textová (text/plain), nelze o přístupnosti vůbec hovořit, neboť čistý text je řádově méně přístupný, než kvalitně strukturovaný (X)HTML kód. Avšak ani „textové verze“ vytvořené ve skutečnosti zjednodušeným HTML příliš přístupné nebývají, jelikož obvykle postrádají strukturu a sémantiku usnadňující procházení a pochopení obsahu prostřednictvím speciálních zařízení (čtečky pro nevidomé, miniaturní displeje, atd.).

3. Paralelní poskytování (a údržba) dvou či více verzí obsahu zvyšuje náklady vydavatele a přináší riziko neaktuálnosti alternativních verzí. Vhodným systémem pro správu obsahu lze toto riziko sice částečně eliminovat, nikoli však zcela vyloučit.

A jak tedy vypadají přístupné weby? Ty moderní (jeden příklad za všechny: Wired News) rozhodně nemají více verzí stránek. Naopak. Používají jen jednu verzi kvalitně strukturovaného, sémanticky bohatého a na přístupnost ošetřeného (X)HTML kódu, který v kombinaci s kaskádovými styly (a případně JavaScriptem) předá každému klientskému zařízení veškerý obsah v maximálně přehledné a použitelné podobě.

Ohlasy a souvislosti k tomuto příspěvku

• Medvídek Pů: Nechme planých řečí - některé weby na PDA (Pooh.cz, 9.3.03)

• Medvídek Pů: Co člověk, to jiný názor (Pooh.cz, 9.3.03)

• Petr Staníček: Pooh si hraje na odborníka… (Pixy: Web & CSS blog, 9.3.03)

Obrázkové texty trochu jinak

Z hlediska přístupnosti a použitelnosti stránek by text měl být vždy text, nikoli obrázek. To je však často v rozporu s estetickými nároky a obrázkových textů proto na Webu neubývá. Snad alespoň přibývá správné používání atributu alt.

Obrázkové texty, a to i ty s alty, však mají jednu fatální nevýhodu. Nejsou-li zároveň odkazy, neindexuje je Google. Tento problém mohou vyřešit obrázky na pozadí definované pomocí kaskádových stylů, jak radí Douglas Bowman v článku Using Background-Image to Replace Text (Stop Design, 6.3.03). Sám jsem tuto metodu párkrát použil a mohu ji doporučit, i když přináší drobná přístupnostní rizika (viz článek).

Ohlasy a souvislosti k tomuto příspěvku

• Petr Staníček: České blogy, e-depka, Prokop Diviš a Cimrman (Pixy: Web & CSS blog, 9.3.03)

Mezery mezi rámci

Ne že bych chtěl podezírat čtenáře Sovy v síti z mimořádných sympatií k rámcům (frames), ale rámce se někdy opravdu hodí. Nešťastníci, kteří navíc chtějí dosáhnout rámců bez orámování a mezer, a současně udržet svůj kód validní, pak zoufale hledají nějaké řešení pomocí kaskádových stylů. Vše ale nasvědčuje tomu, že žádné takové řešení neexistuje.

Jak psát živý web už i česky

Mark Bernstein a jeho článek 10 Tips on Writing the Living Web by vám měl znít povědomě, neboť jsem na něj odkazoval již loni v srpnu. Teď ovšem máte jedinečnou možnost si článek vychutnat v češtině. O kvalitní překlad a vydání se postaral Interval.cz.

Pavel Satrapa nejen o prohlížečích

Dost se mi líbí, že v poslední době vývoj klientů jednoznačně směřuje ke kompatibilitě se standardy W3C, což potěší každého, kdo vytváří WWW stránky.

…říká Pavel Satrapa v rozhovoru pro Root.cz (5.3.03), ve kterém se kromě prohlížečů a perspektiv jejich dalšího vývoje věnuje i problematice přidělování IP adres a softwaru pro Linux.

Změna kódování RSS

Až dosud byly české znaky v RSS verzi weblogu Sovy v síti nahrazeny entitami. Toto řešení umožňovalo snadnou kombinaci více znakových sad v jednom dokumentu, některé RSS agregátory se s tím však nedokázaly vyrovnat. Ode dneška se proto mění kódování sovího RSS na ISO 8859-2. Pokud by někomu z vás tato změna způsobila problémy, dejte prosím vědět.