Přeskoč navigaci

Zde hledá Jyxo.

Jyxo

Weblog pro webmastery a webdesignéry

22. 02. 2003

Jak prodávat informační architekturu

Informační architektura se nyní nachází v určité přechodové fázi – zatímco odborníci o jejím klíčovém významu pro moderní webdesign již nepochybují, klienti (tj. investoři webových projektů) si její potřebu ještě neuvědomují. Většina zahraničních informačních architektů proto poslední dobou diskutuje především o tom, jak pro svůj obor vytvořit trh a své dovednosti na něm prodat.

Jeff Lash na to jde jako správný informační architekt pěkně uživatelostředně. V článku A User-Centered Approach to Selling Information Architecture (Digital Web Magazine, 21.2.2003) si hraje se slovy a místo taxonomie, drátěné modely a řízený slovník říká méně opuštěných košíků, větší objednávky a nižsí náklady na zákaznický servis. Nezkouší přitom na klienty žádnou kulišárnu, neboť:

…if their goal is to increase the size of the average order through their Web site, it wouldn’t matter if you used paper prototypes or Harry Potter style magic, as long as you met that goal.

V Česku je pozice IA ještě o něco těžší. Málokterý klient zde zatím překonal představu, že webdesign spočívá jen v malování obrázků a kódování HTML. Co hůř – tuto představu zatím nepřekonalo ani mnoho webdesignérů. Výsledkem jsou neúsěšné projekty, frustrovaní uživatelé a zklamaní podnikatelé.

Marek Prokop, 22. 02. 2003 2:26, Trvalý odkaz, Pošli komentář

CSS signatury podruhé

Tedy, přátelé, s tou CSS signaturou jsem to pěkně schytal (viz ohlasy na včerejší příspěvek Větší písmo? Žádný problém!). Copak o to, role toho, kdo má hloupé nápady, by se mi docela líbila (alespoň občas), jen kdyby ale argumenty mých vážených oponentů nebyly tak trochu děravé:

  • Atribut id prvku <body> je prý v HTML normálně vyhrazen nad-dokumentové sémantice. Hmm, zdá se, že toho o HTML ještě hodně nevím… Minimálně to, že <body> může vyznačovat vazbu mezi jednotlivými dokumenty (nad-dokumentová sémantika) a že atributy id a class mohou nést nějaký obecně srozumitelný význam.

  • Dále se prý jedná o nekorektní přístup k uživatelům (konkrétně k těm normálním, běžným a většině), kteří o CSS nic netuší. To je možná pravda, a proto také nic takového nepoužívám na webech pro většinu normálních a běžných uživatelů, kteří o CSS nic netuší. Používám to zde, kde o CSS tuší poměrně dost každý čtenář.

  • Buď prý mají být stránky dokonale přístupné, nebo nic. Cokoli mezi tím je prý jen alibismus. Tedy, přiznám se, že k tomu mne žádný komentář už nenapadá.

Připádá mi trochu škoda, že se pánové natolik soustředili na vady CSS signatur, až jim unikly jejich nesporné výhody:

  • Pomocí CSS signatur a uživatelských stylových předpisů lze ovlivnit vše. Nejde přeci jen o velikost písma, ale obecně o jakékoli přizpůsobení vzhledu určitého webu. Této možnosti velmi dobře využívá např. AlltheWeb Alchemist, který mj. vyvrací představu, že uživatelské stylové předpisu jsou jen pro experty.

  • Uživatelské stylové předpisy v kombinaci s CSS signaturou jsou jedinou metodou zajištující trvalé uživatelské nastavení pro konkrétní web bez potřeby skriptování a cookies.

Mám daleko k tvrzení, že CSS signatury jsou univerzálním řešením schopným nahradit ostatní prostředky zvyšování přístupnosti stránek. Zároveň jsem ale přesvědčen, že mohou přístupnost a uživatelský komfort jedině zlepšit, nikdy ne zhoršit. Proč je tedy uživatelům nenabídnout, když to nic nestojí.

Marek Prokop, 22. 02. 2003 2:26, Trvalý odkaz, Pošli komentář

Další příspěvky weblogu

Tato stránka je přístupná libovolným prohlížečem, nejlépe však vypadá v prohlížeči, který podporuje HTML 4.0 a CSS 2 (Internet Explorer od verze 5, Mozilla, Opera a další). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku sice vidíte bez pokročilejšího formátování, avšak veškerý obsah je plně přístupný i pro vás.