Weblog pro webmastery a webdesignéry

5 věcí, které byste měli vědět o uživatelích

Web může získávat nové zákazníky, na webu ale také můžete dlouholeté a věrné zákazníky ztratit. Jeden takový příběh vypráví Jared M. Spool v článku 5 Things To Know About Users (UI7 West, únor 2003). Příběh o dívce, která zdědila velké peníze, chtěla je investovat a pomoc hledala na webu své banky.

Pokud si vzpomínáte na některé Spoolovy starší články (viz např. Dobře načasované svádění nebo Zkušený nezkušený uživatel), jistě už tušíte, že nezůstane jen u romantického příběhu. Čeká vás případová studie hezky rozebírající, co bylo na webu oné banky špatně a uvádějící příklady stránek se správným řešením. V tom však pointa příběhu není. Spool totiž především hledá příčinu chyby a nachází ji v tom, že designérský tým o dívce nevěděl pět věcí, které by vědět měl:

• její záměry (intentions),
• její situaci (context),
• její znalosti (knowledge),
• její schopnosti (skills),
• její zkušenosti (experience).

Abyste si toto patero lépe zapamatovali, nechám na závěr promluvit samotného Spoola:

The user's intentions, context, knowledge, skills, and experience are the essential things that every designer needs to know. Without this, the team is going to design something that seems useful, but they'll never know if it actually helps the user.

Uživatelé méně klikají a více si pamatují

StatMarket vydal poměrně zajímavou (a neméně kontroverzní zprávu), podle které rok od roku klesá podíl příchodů na stránky proklikem z jiných stránek. Konkrétně v únoru 2001 přišlo proklikem 52 % návštěvníků, v únoru 2002 47 % a ve stejnou dobu letos již jen 36 % návštěvníků. Zbytek do sta, tedy 48 %, 53 % a 64 % činily příchody bez referrerů, tedy přímým zadáním adresy, z uložených adres (záložek), nebo z emailů.

StatMarket z těchto výsledků vyvozuje, že postupně klesá význam vyhledavačů a katalogů a naopak stoupá význam budování značky a věrnosti zákazníků. Copak o to, úvaha je to možná správná, nicméně uvedená čísla mohou signalizovat i jiné změny v chování internetových uživatelů. Jsou zkušenější, častěji zadávají adresy do prohlížeče místo do vyhledavače, několik nejdůležitějších (a nejčastěji používaných) adres se naučili nazpaměť. Na českém internetu pak musíme navíc zohlednit cca. dvouleté zpoždění, se kterým se k nám podobné trendy dostávají. (via LucDesk)

Subdomény třetího řádu: ano či ne?

Subdomény třetího řádu vám mohou pomoci lépe rozčlenit obsah webu a některé jeho části více zviditelnit v katalozích a vyhledavačích. Z neznalosti se však můžete dopustit i obtížně napravitelných chyb. Larisa Thomason vám v článku Site Organization With Subdomains (NetMechanic, únor 2003) poradí, zda jsou pro váš web subdomény vhodné a jak je správně navrhnout.