Weblog pro webmastery a webdesignéry

Bitva o spojovník

V konferenci o typografii se rozhořel spor nad otázkou, zda psát či nepsat spojovník mezi slova WWW a stránka. Oba protipóly jsou zatím v rovnováze. Bašty spojovníku hájí spisovatel sci-fi s vydavatelem Amerických listů, proti nim stojí taktéž dva rebelanti – typograf a student jazykovědy.

Komu fandíte? Profesionálním uživatelům jazyka z praxe, nebo teoretikům lpějícím na formálních principech? Hlasujte. -mrk-

Nástroje pro webmastery

Ještě tři následující odkazy se týkají nástrojů pro webmastery, ale doporučuji vám vyzkoušet nejdříve sadu od Delorie. Sám ji používám nejčastěji, pokud testuji cizí stránky. U všech testů jsou uvedeny zdrojové kódy v perlu, takže vám nic nebrání testovat si i lokálně.

Linx Viewer

Možná, že Lynx patří mezi vaše oblíbené prohlížeče. Dost možná ale, že si ani nedovedete představit, jak textový výstup z webu vypadá. Často se říká, že Lynx používají slabozrací a slepci – není to úplně pravda (nejspíš používají poslední verzi Exploreru). Naopak je pravda, že hlasový a Braillův výstup přesně kopíruje lineární zápis stránek ve zdrojovém kódu. Takže až si přečtete svůj web v Lynxu nebo Lynx Vieweru, zjistíte, jak by dával smysl slepci. A nebojte se číst si nahlas. (Sova v Lynxu)

Search Engine Simulator

Nemyslete si, že že simulátoru získáte představu o tom, jak pracují vyhledavače. To rozhodně ne. Ale můžete se přesvědčit, jak inteligentně bude vypadat záznam o vaší stránce na seznamu výsledků vyhledávání a také si můžete prohlédnout stránku zbavenou všech tagů. (Sova v Simulátoru)

Web Page Purifier

Čistič kódu vám ukáže, jak by vaše stránka vypadala, kdyby se prohlížeč řídil určitým standardem (DTD). (Sova v HTML 2.0)

Web Page Backward Compatibility

Ukazovat zpětnou kompatibilitu na Sově nebude zrovna názornost podle Komenského. Sova je totiž stavěna především s ohledem na totální zpětnou kompatibilitu. Ale pokud na svých stránkách máte obrázky, tabulky, applety nebo jiné vymoženosti, můžete si postupně povypínat jednotlivé součásti a podívat se, jak by stránka vypadala třeba bez kaskádových stylů. (Sova beze všeho)

HTTP Header Viewer

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Neboli, někdy potřebujete vidět, co vlastně server vrací prohlížeči po jeho požadavku. Zdrojový kód si jednoduše prohlédnete, ale, co třeba informaci o znakové sadě z HTTP hlavičky, cookie nebo datum expirace? (Sova na hlavičku)

HTTP Request Viewer

Pokud jsme v předchozím případě chtěli vědět, co server odpovídá, budeme brzy chtít vědět, jak se to proboha ten náš prohlížeč ptal. (Poslušně hlásím)

Jsou to opravdu jen jednoduché testovací utilitky, ale určitě jednou budete chtít vědět, jaké hlavičky server odesílá nebo požádáte uživatele, aby vám zaslal seznam hlaviček, které server posílá jeho prohlížeč, abyste mohli spravit drobnosti, které chybí vašemu webu k dokonalosti. Následující odkazy (dole) vedou spíše na nástroje, které můžete používat systematicky. -mrk-

Analýza návštěvnosti

Lidé si pletou weblog s access logem. Nedávno mi zamotal hlavu dotaz, jestli neznám dobrou aplikaci na analýzu weblogu… Neznám. Ale kdybyste pořebovali analyzovat access log, na stránce Uppsalské univerzity Access Log Analyzers si určitě vyberete. A nebojte, není to švédsky. :-)

Ostatně, o úroveň výš na témže serveru najdete odkazy i na další analytické nástroje, jako jsou analyzátory odkazovačů, chyb, prohlížečů… -mrk-

Web Site Test

Už jenom, kdybych vám každý den představil jeden produkt uvedený na stránce, na niž vede tento odkaz, stal by se weblog Sovy skvělým výchozím bodem pro každého, kdo hledá HTML validátor, potřebuje otestovat svůj server pod určitou zátěží, chce si ověřit funkčnost odkazů, monitorovat výkon serveru, spravovat obsah nebo analyzovat návštěvnost. Ale protože právě na stránce, kam vás odkazuji už tohle udělali za mě, pošlu vás s klidným srdcem k hotovému dílu, na seznam Web Site Test od Ricka Howera. -mrk-

Offline HTML validator

Rádi byste psali validní dokumenty HTML, ale nejste ještě tolik zběhlí ve standardech a nehodláte trávit mnoho času na stránkách online validatoru W3C? Stáhněte si CSE HTML Validator Lite, je zadarmo. -mrk-

Průvodce marketingu prostřednictvím vyhledavačů

Search Engine Marketing je sousloví, které opravdu neumím přeložit do češtiny jinak než jako „marketing prostřednictvím vyhledavačů“. Vymyslel jsem sice dneska během konzultací nad překladem slovo zavyučitelnost (schopnost dostat zavyučenou), což je slovo, o kterém kolega překladatel prohlásil, že by si přál, aby ho někdy museli angličané převzít jako součást nějaké odborné terminologie, jelikož je nepřeložitelné, ale na Search Engine Marketing jsem krátký – toto byla ukázka složitého souvětí, jaké by se na webu nikdy objevit nemělo.

Na serveru CompuNotes vyšla recenze z pera Robina Noblese o knize The Guide to Search Engine Marketing. Kniha přijde na necelých 16 dolarů, což je podezřelé, ale recenze vyznívá celkem pozitivně. -mrk-

Amazon zveřejnil první verzi rozhraní pro vývojáře

Amazon zveřejnil první verzi API. Rozhraní Amazon Web Services umožní vývojářům začlenit funkčnost Amazonu do svých aplikací na webu. Bude tak například možné automaticky zobrazovat aktuální cenu prodávaných knih a podobně. (via NetImperative) -mrk-

Soví weblog, 3 kB edition

Ty z vás, pro které je pravidlené procházení celého weblogu Sovy v síti příliš časově náročné, upozorňuji na redukovanou verzi v Intervalu.cz. V rozsahu cca. 3 kB zde každých čtrnáct dní naleznete výběr nejzajímavějších novinek a máte možnost o nich i diskutovat. Aktuální diskuse se např. týká vhodnosti CSS layoutu pro bankovní web ABN AMRO Asset Management.

Značka <link>

NetMechanic radí, k čemu všemu může být na stránkách dobrý prvek <link> v článku Create Relationships with LINK od Larisy Thomason.

Životní cyklus intranetů

V newsletteru Gerryho McGoverna vyšel velmi kvalitní článek o životním cyklu intranetů (vždycky o nich mluvte v množném čísle ;-). -mrk-

Weblog o vyhledavačích

Odkaz na weblog o vyhledavačích jsem objevil na webu o minimalistických webech, na nějž mě poslal Jeffrey Zeldman, který právě dokončil první dvě kapitoly z knihy „Dopředná kompatibilita: Navrhujeme a stavíme web podle standardů“, kterou příští rok vydá nakladatelství New Riders, a já už teď přemýšlím, jestli mám přemlouvat pány Mageru a Pácla, aby mě ji nechali přeložit do češtiny. Prostě browsdám. -mrk-

Konec webu přichází z Dánska

Marek Prokop se ve článku Konec webu přichází z Dánska, který vyšel v pondělí na Lupě, snaží přiblížit skutečné důvody rozsudku dánského soudu první instance, jímž se zakazuje serveru Newsbooster odkazovat na články 28 online novin žalující strany. -mrk-

Obrana vyhledávání

Spoluautor bestselleru Information Architecture for the World Wide Web (druhé vydání očekáváme v srpnu), Peter Morville navázal na minulé vydání Digital Magazine článkem In Defense of Search. -mrk-

Web Services s PHP? Proč ne.

Článek Harryho Fueckse Build your own Web Service with PHP and XML-RPC přináší několik tipů na realizaci webových služeb postavených na skriptovacím jazyku PHP. -mrk-

Sova v síti 2/7

Dnes vyšlo sedmé číslo ezinu Sova v síti. V úvodníku se Marek Prokop vrací k setkání autorů a čtenářů Sova v Nuslích, Martin Kopta přispěl článekem o deklaraci <!DOCTYPE> a Pedro se dělí se čtenáři o své tipy pro dobře navržený rámový layout. V závěru pak najdete přehled novinek ze světa katalogů a vyhledavačů od Petra Kocny. Dá-li Volný Čas, letošní osmé číslo dorazí do vašich mailboxů zase za čtrnáct dnů. -mrk-

Čtěte errata

Včera se v konferenci webdesign-l strhla debata o tom, zda CSS vlastnost white-space lze použít pouze na blokové prvky, nebo na všechny. Jedni tvrdili to, druzí ono a oba se při tom odkazovali na specifikaci. Klíčem k záhadě jsou errata.

XHTML v praxi

Zajímavá diskuse se dnes rozběhla k článku XHTML v praxi od Jana Dudka na Interval.cz. Uvažujete-li, zda jde přejít na XHTML, zda to má smysl a jak vyřešit praktické problémy s tím spojené, bude pro vás článek i diskuse určitě přínosem.

Délka bookmarkletů v Internet Exploreru

Při psaní bookmarkletů pro Internet Explorer šetřete místem. Jeho šestá verze podporuje v odkazech na panelu Odkazy „jen“ 563 znaků (proč tak zvláštní číslo?) . Rozsah pro Mozillu neznám, ale předpokládám, že stále platí totéž co pro Netscape, totiž 4096 znaků.

Mě dneska Explorer donutil naučit se pracovat s bitovými operátory, abych mohl zkrátit na minimum kód, který převádí čísla z desítkové soustavy do šestnáctkové. Už se vůbec nedivím, že na celý website může stačit 5120 znaků. Bookmarklet pro MSIE z minulého příspěvku už umí i hexadecimální entity pro HTML. -mrk-

Převod textu na UTF-8 a Unicode entity pro HTML a URL

Tolik zkratek! Prvním regulérním záznamem Sovy v síti byl odkaz na Převodník českých znaků na Unicode z 29. března tohoto roku. Ve skutečnosti umí online převodník převést kterýkoli znak do něj vložíte na hodnotu UTF-8 a Unicode ve dvojkové, desítkové a šestnáctkové soustavě. Marek Prokop použil převodník při výrobě zdrojových kódů pro Sovu v síti, ale převodník zvládá převody i jiných než českých znaků. Když jsem nedávno požádal Stanislava Pechu, autora převodníku, aby jej doplnil o převod na entity HTML, aby mi ulehčil práci s převáděním ruských, hebrejských, japonských, řeckých a kdovíjakých ještě slov do HTML, nečekal jsem, že zareaguje tak rychle a napsal jsem si v mezičase pro týž účel vlastní bookmarklet.

Převodník pana Pechy převede vždy jen jeden znak, což může být dosti nepohodlné, a proto jsem svůj bookmarklet napsal tak, že stačí označit na stránce text, který chcete převést na entity a klepnout na bookmarklet v personal baru a vypíše se vám samostatná stránka s entitami. Protože MSIE podporuje jen omezenou délku odkazů, bookmarklet pro MSIE podporuje pro HTML jen entity decimální a nelze je ihned editovat. Bookmarklet pro Mozillu zvládá entity decimální i hexadecimální a zároveň text můžete editovat. Pokud vaším výchozím kódováním není UTF-8, musíte si stránku bookmarkletu hned po otevření do UTF-8 převést, jinak se začne chovat nevyzpytatelně. V označovaném textu pro Mozillu by neměly být ASCII uvozovky (") a apostrofy ('), bookmarkletu pro MSIE to nevadí.

Hlavní výhodou bookmarkletů je možnost pracovat s nimi offline, což se bude hodit diaulpiskům. -mrk-

Komunikační server pro Flash

Bitva zastánců a odpůrců technologie Flash je čím dál více mimo realitu. Zatímco např. nedávno zmíněný John S. Rhodes neváhá odsoudit technologii jako takovou, neukáže-li mu někdo komerčně úspěšný web, který je kompletně vytvořený ve Flashi, pragmatičtí webdesigneři už dávno vědí, jak účelně kombinovat flashové komponenty s ostatními technologiemi.

Ví to i společnost Macromedia, která naznačila další směřování této technologie, když uvedla na trh zcela nový produkt Flash Communication Server MX.

Dosud byl Flash čistě klientskou technologií, nyní však Macromedia přišla s rozšířením o serverovou stranu. Komunikační server výrazně usnadní práci při tvorbě aplikací jako jsou víceuživatelské on-line hry nebo chat a otevírá nové možnosti díky nástrojům pro obousměrný streamovatelný přenos videa, zvuku i XML dat. Připočítáme-li prostředky pro tvorbu něčeho, co bych neváhal nazvat distribuovanou architekturou aplikací, nezbývá než zajásat, jak skvěle ucelenou sadu užitečných a moderních nástrojů se podařilo shromáždit pod jednou střechou. Pro zběžné seznámení s tím, co tento produkt nabízí, doporučuji prohlédnout si tuto interaktivní animaci, která je sama o sobě hezkou ukázkou toho, jak vhodně využívat Flash.

Příspěvek poslal Pavel Šimek (redakčně zkráceno).

Výběr jazyka je mrháním prostoru

Někteří čtenáři weblogu už se mě ptali, jestli nejsem škodolibý, když v poslední době pořád ukazuju odborníky na usability jen v situacích, kdy plácají nesmysly … Možná trochu škodolibý jsem. Na druhou stranu: všech lidí, které zde zmiňuji, si opravdu vážím.

Se staženými kalhotami jsem nachytal i jednoho dánského odborníka na užitné vlastnosti webu. Kristoffer Bohmann tvrdí, že výběr jazyka na titulní straně je mrháním. Porovnává americké a evropské weby a poukazuje na to, že americké weby se s žádným jazykovým rozcestníkem nezatěžují, a hned nabízejí obsah v anglickém jazyce. Bohmann se domnívá, že i evropské servery by měly hned poskytnout obsah, a to nejlépe v uživatelem preferovaném jazyce nebo v angličtině.

Souhlasím s Kristoffere Bohmannem, že titulní strana by neměla sloužit pouze jako rozcestník. Souhlasím i s tím, že by na ní hned měl být obsah. Souhlasím, že podle hlavičky Accept-language domény nebo IP adresy se dá odhadnout jazyk uživatele a při nejhorším nabídnout angličtinu. Na druhou stranu je třeba říci, že IP adresy, domény a dokonce ani HTTP hlavičky nejsou spolehlivým vodítkem a nejlepším řešením je jazykový rozcestník. Ten by ovšem neměl být dominantním obsahem stránky.

Dobrým řešením je přepnutí do jiného jazyku prostřednictvím odkazu v pravém horním rohu (člověk ho tam podvědomé hledá), jako je to na webu TNSofres, nebo v roletkovém menu jako to uvidíte na PriceWaterhouseCoopers Global. Naproti tomu řešení české pobočky PWC, kde se na bílé titulní straně na půl minuty zobrazí jen dva odkazy, za dobré nepovažuji. Z mého pohledu neefektivně je volba jazyka řešena i na webu Škody Superb nebo MFF Karlovy Vary. Pokud už není zbytí, pak by měla být stránka kompletně multilingvní, jako je to u Pražského jara. Naprosto zmatený je ale přístup Ministerstva zahraničních věcí na serveru Czech, kde na anglické verzi titulní strany najdete v pravém horním rohu roletku, která vám nabídne přepnutí do angličtiny. -mrk-